Vzpomínka na Grédo

??? Nezařazené CZ

DmSlunce zašlo, hvězdy Gmsvítí,
C7usnul kraj a G#9spí už kvítí,
Dmčervánek i Cptáčkové šli Dmspát,
Dmoheň voní, oči Gmplanou,
C7Manitou G#9bdí nad osadou,
slyš Dmbaladu, kterou ti budu Dmhrát.
Jednou z jara se pár trampů
vydalo k řece do campu,
krajinou tak jarem vonící,
neštěstí se tiše kradlo,
aby plnou vahou spadlo
na trampy tak nic netušící.
DU věčného se sejdem ohně,
jak kázal Manitou všem G#7dětem svým,
Dv ráji trampů budem žít Gsvorně,
zas se Dsetká G#7druh s druhem Dsvým.
V tichém podvečerním šeru
jedou k protějšímu břehu,
kde je kamarádi čekají,
v tom se loďka zakymácí,
dívka rovnováhu ztrácí,
všem se teď až dech zatají.
V chladných vodách horské říčky
mizí mladé tělo dívky,
kamarád hned loďku obrací,
jenom veksl ze zad strhne,
do chladných vod se rychle vrhne
by zachránil dívku tonoucí.
U věčného se sejdem ohně,
jak kázal Manitou všem dětem svým,
v ráji trampů budem žít svorně,
zas se setká druh s druhem svým.
Voda plyne a čas letí,
konec jednou těchto dětí,
jimž příroda byla mateří.
Ve vlnách jsou těla skryta,
všemi trampy pláč teď zmítá,
dvě místa v osadě osiří.
Rok po roce v Grédo campu
schází se vždy mnoho trampů,
na kamarády vzpomínající,
vždy na mohyle, kde je psáno,
co je dobrým trempům dáno,
že se jednou všichni setkají.
U věčného se sejdem ohně,
jak kázal Manitou všem dětem svým,
v ráji trampů budem žít svorně,
zas se setká druh s druhem svým.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:23.819+00:00
Výsledky hledání: